Galerie Shamota a Pavlíny

Vítejte na naší fotogalerii

     
 
Jednodenní výlet na nejvyšší horu Českého středohoří Nejvyšší hora Českého středohoří (836,6 m) s úchvatným výhledem do krajiny. Na vrcholu se nachází meteorologická observatoř s rozhlednou. Milešovka je po právu nazývána královnou Českého středohoří. Vděčí za to nejen své nadmořské výšce, ale též krásnému, kuželovitému tvaru, který se vznešeně tyčí nad ostatními vrcholy. S průměrnou rychlostí větru 8,5 m/s (= 30,5 km/hod) je vrchol hory největrnějším místem České republiky, bezvětří zde bývá v průměru jen 8 dní v roce. Ne náhodou její německý název zní "Donnersberg" ("Hromová hora"). Právě zde je zaznamenáváno nejvíce bouří na našem území. Z geologického hlediska je Milešovka kupou, budovanou sodalitickým trachytem. Její svahy, které dosahují sklonu až 30°, pokrývá přirozený lesní porost. Vytrvalé působení silných větrů na smrkový porost ve vrcholové části hory má za následek formování větví do tzv. vlajkových a bajonetových tvarů. Bohužel je v současnosti tento přírodní úkaz prakticky zcela zničen nepříznivým působením imisí. Z biologického hlediska jsou velmi ceněny také bezlesé části hory. Jedná se o skalní výchozy, sutě a skalní stěnu "Výří skály" při jihozápadním úpatí. Právě v těchto místech se nachází většina významných druhů rostlin. S nejvzácnější evropskou orchideou, zvanou "jazýček jaderský", objevenou zde v roce 1874, se ale na Milešovce dnes již nesetkáme. Zato se zde vyskytuje řada chráněných druhů ptactva, hmyzu a měkýšů. Člověk navštěvoval vrchol hory již odpradávna, o čemž svědčí archeologické nálezy keramiky od mladší doby kamenné. V této souvislosti lze uvažovat o kultovním významu hory v období pravěku. Život se na vrchol Milešovky vrátil znovu až na počátku 19. století a to s rozvojem turistiky. Roku 1819 ho navštívil slavný německý cestovatel a přírodovědec Alexander von Humboldt. Ten byl výhledem natolik nadšen, že ho označil za třetí nejkrásnější na světě a až do roku 1839 se sem pravidelně vracel. V roce 1825 začal Antonín Weber, hostinský z Milešova, prodávat turistům na vrcholu hory občerstvení. Pro tyto účely zde vybudoval z větví a roští chatu, kterou vybavil mechovými lůžky pro případné nocležníky. Tato proslulá "mechová chýše" byla záhy nahrazena zděnou stavbou, v roce 1850, zde byla vybudována také kamenná rozhledna. Další významná stavební aktivita na vrcholu hory se datuje do roku 1903, kdy zde počala stavba meteorologické observatoře s vyhlídkovou věží. Observatoř, která zde plní svoji funkci dodnes, je zároveň nejstarší českou horskou meteorologickou stanicí. Přístup na rozhlednu nebyl donedávna vůbec možný. Až díky aktivitě obecně prospěšné společnosti "Milešovka" se v roce 1998 opět podařilo zpřístupnit pro veřejnost spodní ochoz rozhledny. Zbývá ještě dodat, že nákladní obsluhu observatoře zajišťuje průmyslová lanovka vybudovaná v severním svahu hory.
  • p1100412.jpg p1100412.jpg
  • Pája a za ní Milešovka Pája a za ní Milešovka
  • Černčice Černčice
  • kostelík v Černčicích kostelík v Černčicích
  • pohled na Milešovku z Černčic pohled na Milešovku z Černčic
  • pohled na protilehlý svah přes Černčice pohled na protilehlý svah přes Černčice
  • meteorologická stanice meteorologická stanice
  • zbytek asi původního hotelu zbytek asi původního hotelu
  • p1100403.jpg p1100403.jpg
  • p1100398.jpg p1100398.jpg
  • p1100395.jpg p1100395.jpg
  • Pája už nahoře na kopci Pája už nahoře na kopci
  • moc velkè horko moc velkè horko